Tipy a triky – sušení a curing


Kytičky jsou sklizeny nebo se právě sklízí a mnoho z vás se určitě ptá, co s nimi dál. Jak dlouho vydrží paličky použitelné? Jak je skladovat, aby si zachovaly co nejvíce účinných látek? Jak docílit ideální chuti a vůně? Na to všechno se vám zde pokusím odpovědět.


Tvarování rostlinek v minulém čísle bylo mírně neaktuální, takže tentokrát vám snad přinesu informace, které ještě stihnete využít. Sklízení a skladování konopí je věda. Perfekcionista, který by chtěl toto provést dokonale, by musel mít obsáhlé znalosti rostlinné biologie, mykologie, organické i anorganické chemie a dalších vědních oborů. Tak vysoké cíle tu nemám. Jen bych vám rád pomohl vyvarovat se začátečnických chyb, aby ty krásné rostlinky, které jste celý rok operovávali, nepřišly vniveč.

 

Sklizeň

K samotnému sklízení jen stručně, protože to není hlavní náplní mého článku a pro většinu z vás to bude beztak už passé. Kolem sklízení je spousta polopravd a mýtů, které nás nutí sušit rostlinky zásadně celé, zásadně s velkými listy, zásadně s navlhčenými kořeny a tak dále. Tyto vychytávky mají malý až neznatelný efekt a jejich praktikování má smysl jen, pokud vás to baví. V opačném případě je lhostejno, jak rostliny sklidíte. Jen s nimi nezacházejte moc hrubě, abyste si z nich nesetřeli všechnu pryskyřici.

 

Fáze 1 - Sušení

Tady už je to složitější. Rostlinky by měly schnout pozvolna. Pokud je usušíte v proudu horkého vzduchu za dvě hodinky, připravte se na nulové aroma a chuť. Ideální doba sušení je někde mezi dvěma dny a týdnem. Pokud chcete zachovat tvar paliček, stříhejte je od listů až po usušení a kytky někam pověste. Jestliže v době sklizně dostávaly zabráno od plísně, je lepší sušit na sítech už rozstříhané rostliny. Lépe tak vyberete plesnivá místa a plíseň se během sušení už nešíří. Přechod do druhé fáze závisí na několika faktorech. Pokud rostlinka nebyla výrazně napadena plísní, chcete docílit maximální chuti a vůně a nebojíte se trochy rizika, mrkněte na bod 2a. Pokud rostlinky před sklizní výrazně plesnivěly nebo jen nechcete nic riskovat, přejděte na 2b.

 

Fáze 2a – Fermentace

Ideální chuti a vůně dosáhnete fermentací. Je to obdoba postupu, který se aplikuje u tabáku nebo čaje. Fermentace se provádí s větším množstvím materiálu, takže jestli sušíte jednu decentní kytičku z květníku, přeskočte na další odstavec. Velmi zjednodušeně jde o to, že chceme rostlinky zapařit, aby se chemickými i biologickými cestami odbouralo co nejvíce chlorofylu a komplexních cukrů, které rostliny používají k uchování energie. Jak to tedy provést? Rostlinky necháte lehce zaschnout. V mých podmínkách to znamená dva dny v podkroví, ale záleží na teplotě a vlhkosti u vás. Obecně by měly kytky vypadat velmi zvadle a zvenku by měly začít mírně osychat. Pokud ještě nejsou odlistěné, udělejte to teď. Nyní vezměte celé větve (vhodná délka je půl metru až metr) a naskládejte je na sebe na hromádku. Pokud fermentujete ve výrazně suchém prostředí, přehoďte přes ně něco prodyšného, třeba pár látkových kapesníků nebo plenu. Vždy po jednom dni je přeházejte, aby krajní nebyly moc suché a vnitřní nehnily. Toto praktikujte týden, nebo dokud nejsou paličky správně suché. Jak poznat správnou vlhkost nastíním v dalším odstavci.

 

Fáze 2b - Dosušování

 Ať už jste fermentovali nebo ne, nakonec musíte váš výpěstek dosušit k dlouhodobému skladování. Nyní vám kytičky buď někde visí a suší se nebo jsou na hromadě a fermentují. To samozřejmě není vhodné napořád. Musíte dosáhnout určité vlhkosti, při které bude materiál dále pracovat (viz. curing), ale nebude moc vlhký, aby zahnil. Tuto vlhkost poznáte podle stonků. Jednoduše vezměte do ruky nějakou větší paličku a zkuste ji zlomit. Pokud se stonek jen ohne, sušte dál. Jakmile stonek se slyšitelným lupnutím praskne, je hlavní sušení u konce. Pokud jste tak ještě neudělali, ostříhejte nyní listy z paliček a paličky z větví. Připravte si nějaké neprodyšné nádoby (zavařovací sklenice jsou ideální) a paličky do nich zlehka nasypte. Nesnažte se jich dovnitř namačkat co nejvíc. Zaprvé byste narušili přirozený vzhled (což vám vadit nemusí), zadruhé byste omezili proudění vzduchu (což by vám vadit mělo). Nádoby nyní uzavřete a ponechte někde, kde je alespoň pokojová teplota. Teplotu potřebujete, abyste viděli zbytkovou vlhkost. Alespoň jednou denně kontrolujte vaši úrodu, a pokud se nádoby zevnitř orosí, otevřete je a nechte větrat, dokud vysrážená vlhkost nezmizí. Rosení by mělo přestat nejdéle po týdnu, po kterém by paličky měly být na omak suché, ale neměly by se drolit na prach. Tím je vaše úroda připravena ke curingu a dlouhodobému uskladnění.

 

Fáze 3 – Curing

Curing nebo-li školení je podobný proces jako fermentace, jen pomalejší. Aroma se během něj zjemňuje, mění se poměr účinných látek (v náš prospěch) a chuť přestává být „senovitá“. Jestliže jste fermentovali, jsou paličky připravené ke konzumaci hned po dosušení. Týden fermentace nahradí solidní měsíc curingu, což ale neznamená, že by neměl smysl, prostě jen máte náskok. Curing se děje samovolně a nepotřebuje vaši péči. Úplně postačí, kdy třeba jednou za týden sklenice otevřete, nasajete aroma (čím dál lahodnější) a zase zavřete. Tím se obmění plyny a curing může pokračovat. V této fázi je nejlepší skladovat hermeticky uzavřenou sušinu v chladu a ve tmě. Teplo i světlo urychlují rozklad účinných látek. Ideální doba pro curing jsou přibližně tři měsíce. Obecně sativnější odrůdy potřebují delší dobu, indiky kratší, ale třemi měsíci nic nezkazíte. Po těchto třech měsících je většina odrůd na vrcholu, jak co se týče chuti, tak stran účinnosti.

 

Fáze 4 – Dlouhodobé skladování

Po zmíněných třech měsících už je všechno připraveno pro dlouhodobé skladování. Pokud se něco nepokazilo, tak ve sklenicích máte to nejlepší, co se z vašich kytiček dalo vymáčknout. Ideální je dát úrodu do mrazáku, ale na to málokdo má prostor. Dobře poslouží jakékoliv chladnější stinné místo, třeba sklep, spižírna nebo úložný prostor pod pohovkou. Sklenice se snažte neotevírat zbytečně, aby se nenarušovalo vnitřní mikroklima.

 

Náprava chyb a závěr

Když se náhodou stane, že vaše bohatství přeschne, což vypadá tak, že paličky v prstech dokážete rozemnout úplně na prach, je na místě dovlhčení. K tomu výborně poslouží kousek slupky z jablka, který přidáte do sklenice a necháte vlhkost se rovnoměrně rozptýlit. Kdybyste to náhodou přehnali, tak prostě jen nechte sklenici nějaký čas otevřenou, dokud se vlhkost nevrátí na ideální úroveň.

 

Doufám, že vám moje rady umožní si skutečně vychutnat svoji první (nebo dvacátou) sklizeň. Buďte trpěliví, nezhulte to všechno první týden a nebudete litovat.

 

 

 

Článek byl převzat z magazínu legalizace.cz

Autor: Boris Berrea

Košík

Košík je prázdný

Zákazník

Bonus

Anketa

Kolik jste ochotni investovat do semínek za jednu sezónu?

Celkem hlasů: 148685
Slevy a novinky do e-mailu